...ale píši pouze sám pro sebe, abych ve svém stáří a skomírajícím zraku mohl pohledět na to, jak jsem si užíval časy svého bystrého mládí.

Ve středu 23. 5. roku 2018 jsme se vypravili jakožto školní družina na výpravu na jižní Moravu za teplem a poznáním. Cesta vlakem nám uběhla velice rychle díky vlastní zručnosti na hudební nástroje. Hned jak jsme vystoupili před budovu nádražní, tak nás ovanul teplý vánek tamějšího podnebí a naše oči spatřily krásnou alej stromů, jež byla po levé straně lemována tichým a klidným parkem, vynořil se před námi obraz Chorvatska. Všude byly stánky se zmrzlinou, restaurace, obchody, dlážděné suché ulice, které jako by byly srostlé s místními budovami… Každou chvílí jsem očekával moře.

Později jsme se ubytovali na „dostupné‘‘ ubytovně, která byla navíc se svou stravou naprosto dostačující. K večeru jsme si vyšli na procházku na židovský hřbitov za poznáním pověstné zvláštní atmosféry, bohužel bylo už zavřeno.

Čtvrtek 24. 5.

Následujícího dne nás čekal výšlap z Pavlova, města s krásným vápencovým prostředím s vinnými sady kam oko dohlédne a velkými vodními nádržemi Nové Mlýny, na hrad Děvín, který se nacházel z mojí pocitové perspektivy na nedosažitelném místě, ale nakonec jsme se na zříceninu vyškrábali všichni a kochali se krásnými výhledy do nekončící rovinné krajiny. Dále jsme pokračovali po hřebeni přes tzv. ‚,vápencovou vánočku“ do města Mikulov s krásnou architekturou, kterou podtrhoval majestátný zámek a ze svatého kopečku se na ni dívalo ,,soukaplí‘‘ s křížovou cestou, z nichž jedna kaple, ta největší, spíše připomínala Bílý Dům.

Pátek 25. 5.

Návrat proběhl kvůli dešti podstatně dříve, ježto nás paní profesorka nechtěla pustit na rozbouřenou vodu, abychom si hráli na námořníky v Lednici, ale myslím, že i přesto byl výlet velice sbližujícím a pestrým zážitkem dochuceným krásou tamější přírody.

Mikuláš Vašek, 2. A