A protože třídní pan Zachrdla je vášnivý turista, o náplni výletu bylo předem rozhodnuto. Na Pradědu je to profláklé, většina tam byla, proč se tedy nepodívat i do jiných koutů? První večer začal příjemným táborákem, při kterém jsme zpívali, opékali špekáčky a výborně se bavili. S vědomím, že následující den nás čeká zhruba 30 km tůra se všichni v rozumnou dobu vydali do postelí.

června, den D – někteří nervózní z množství kilometrů, které nás čeká, přesto všichni s odhodláním, vydali  se vstříc Jesenickým „tisícovkám“. Už výstup na Červenohorské sedlo ukázal, že někteří jsou zdatní až moc, jiní mnohem méně. Proto bylo nutné se rozdělit na dvě skupiny. Přes Vřesovou studánku jsme se příjemnou cestou dostali až k vrcholu Vozka, chvilku se pokochali krásnými výhledy, poobědvali a vydali se zase údolím Divoké Desné dolů. O půl čtvrté jsme byli zase zpět na ubytování a těšili se na osvěžující sprchu. Po krátkém odpočinku a večeři jsme zase zpívali, tentokráte na pokojích a hráli společenské hry. Příjemně unaveni jsme ulehli a ráno se probouzeli s vědomím, že vše nějak rychle uteklo. Při zpáteční cestě jsme cestovali se 2. E, v rychlíku museli zdvořile žádat o uvolnění místenek i velmi nerudné cestující a domů jsme se dostali kupodivu s minimálním zpožděním.

A co si z výletu odnáším já?

Příjemně bolavé nohy.

Vědomí, že 2. B má super kolektiv.

Překvapení, že drtivá většina třídy umí moc pěkně zpívat.

Vděčnost, že jsem se takového výletu mohla účastnit.

Těším se na další takové, děkuji za super atmosféru :-).

Mgr. Barbora Šimíčková