Po dohodách ovšem nastala neshoda s počasím a některými úzkostnými rodiči. Paní profesorka Kopřivová naštěstí vše bravurně vyřešila a v pondělí 20. 5. mohla třída vyrazit.

Sešli jsme se na vlakovém nádraží a vyrazili směr Olomouc. Dorazili jsme, ale co čert nechtěl, nedokázali jsme se zorientovat na nádraží, čili jsme museli čekat na další spoj. Situaci naštěstí odlehčil příjezd předsedy, který přicestoval z jiného směru. Dojeli jsme kodrcálkem do místa, kde lišky dávají dobrou noc, odkud nás čekala cesta dlouhá 5 km. Zvládli jsme ji i s těžkými batohy a rukama plnýma stanů a spacáků (a taky s kufrem, kterému chybělo kolečko). Dorazili jsme do vodáckého kempu v Hynkově a postavili jsme stany. Za chvíli přijel náš instruktor a správce kempu Aleš.

Tento sympatický pán nám odemyká hospodu a my můžeme konečně vykonat dlouho zadržované potřeby. Zároveň napouštíme pitnou vodu a jdeme si uvařit večeři. Po večeři se všichni sejdeme u ohně, kde kytárkujeme a zpíváme se dvěma dalšími sympatickými, mladými a krásnými mladíky. Večer plyne dál, bavíme se všichni skvěle. Chceme jít spát, ale chybí nám Kája, která se vytratila s jedním z instruktorů. Po chvíli hledání, když už to vzdáme, přiběhne Kája s tím, že byla na záchodě. Oba instruktoři se nám vysmějí.

Další den ráno krátce zmizí druhý dozor, kterým je bosonožec Jan Kopřiva z Tucana, kvůli jeho zánětu zubů. Po stručné instruktáži se nalodíme a pádlujeme po směru Moravy. Po prvním kilometru přecházíme přes kládu, která nám brání v dalším postupu. Kousek za ní se jedna posádka za zmatku převrátí a vykoupe. Naštěstí přežijí bez větší újmy a pokračují dál v mokrém oblečení. Cesta plyne hladce a my se dostáváme do Horky nad Moravou, kde dáváme pauzu na oběd. Ve venkovní hospodě na druhém břehu se většina občerství a kouká se na lední hokej. Po pauze se přenáší naše lodě. A můžeme pokračovat dál. Cestou někteří do svých lodí nachytají celou vodní květenu kvůli najíždění do keřů okolo vodního toku. Po cílové rovince nás čeká přistání. Musíme jet chvíli proti proudu, ale tento složitý manévr naštěstí většina zvládne i díky vydatné pomoci Jana Kopřivy. V cílovém kempu resortu Krásná Morava chvíli kempíme, sprchujeme se, večeříme a klabosíme ve společenské náladě. Z resortu míříme na nejbližší vlakovou zastávku, ze které jedeme na hlavák. Odtud se dostaneme do skautské ubytovny, kde se nás ujímají velice příjemní a pohodoví skauti. Po večeři společenská nálada dosáhne vrcholného bodu, a to i s paní třídní.

Ráno po snídani uklízíme, balíme věci a v dešti se plahočíme přes Olomouc na vlakové nádraží, odkud jedeme domů.

Předseda