Tato soutěž prověřuje zároveň technické, fyzikální a programátorské dovednosti soutěžících. Ti si nejprve vybírají tři témata ze širší nabídky a následně jim porota přidělí jedno téma k vyřešení.

Náš tým nadějných vývojářů z 3. E ve složení Marek Černoch (kapitán), Pavel Jelínek, Lukáš Komenda a Dávid Jenčo se musel potýkat se zadáním, které dokonale prověřilo jejich odborné znalosti, hodinářskou zručnost i ocelové nervy. Porota jim dala za úkol sestavit hybridní krokový motor a naprogramovat jeho ovladač, jímž byla deska Arduino. Mnohého mladého technika by takové zadání vylekalo a odradilo, naši borci však pragmaticky rozebrali problém, nacvičili základní dovednosti a s ledovým klidem odjeli dobýt moravskou metropoli.

Na místě konání soutěže dostali k dispozici stator a rotor motoru, desku Arduino, instalační materiál a počítač s vývojovým prostředím a challenge mohla začít. Programátor Marek sestavoval v jazyce C# kód programu pro ovladač, zatímco ostatní pracovali na ubíjejícím namotávání vinutí cívek.

Zpočátku vše probíhalo hladce a vypadalo to, že nás palma vítězství nemůže minout. Program pracoval správně a vinutí cívek utěšeně přibývalo. Po zapojení však rotor motoru zatvrzele stál. Na vině byla zákeřná povrchová úprava měděného drátu pro vinutí cívek. Až těsně před koncem vyšlo najevo, že vodivá zakončení je třeba obrousit. Přes zoufalý finiš, při němž padlo i několik výrazů, které byly za hranicí vymezenou školním řádem, se motor rozběhl až po oficiálním zakončení soutěžního klání. Zklamání bylo o to větší, že výrobek správně fungoval jen dvěma mužstvům a že by nás tedy stupně vítězů neminuly.

Není však všem dnům konec. Už víme jak na to a příští rok se nebudeme bát dojet do Brna pro vítězství. A protože každý gymnazista se kromě inteligence houževnatosti a přirozeného nadání chlubí i tím, že je filantrop, jsou naši hoši (jak jsem vyrozuměl) připraveni poskytnout své know how i dalším zájemcům a ještě raději zájemkyním o techniku.

Mgr. Ludvík Indrák