Kromě besedy s občany v kulturním zařízení navštívil i nás, studenty gymnázia.

Čekali jsme, s jakými tématy tato tvář, kterou znal snad opravdu každý z nás, přijede. Jenže pan Moravec byl po svém příchodu natolik udýchaný, že nám pro naše dotazy dal prostor ihned, což nás překvapilo. Ticho, které většinou nastává poté, co jakýkoli přednášející vyzve své obecenstvo k jakémukoli úkonu, je nekonečné. Zmatení diváci se na sebe ještě zmateněji dívají a jakýkoli hlas je pro ně vysvobozením z této situace. Tak jsem se jednoduše zeptal, aby diskuze započala, protože jen se na tohoto redaktora dívat, to můžeme každou neděli u oběda, ale tváří v tvář se ho zeptat na to, co nás doopravdy zajímá, to je příležitost, kterou stojí za to využít. Svou odpovědí na první otázku navíc pan Moravec v sále vytvořil pohodovou atmosféru, a proto se ptali další zvídaví studenti. Prakticky jsme se tak díky otázkám, které vzešly z našich řad, dozvěděli řadu zajímavostí. Od jeho studií přes stav české politické scény až po to, v jakých situacích začne náš pan premiér mluvit svou rodnou řečí. Dotazy studentů neustávaly, a proto se beseda lehce protáhla.

Po skončení besedy si někteří studenti navíc pořídili se známým moderátorem publicistických pořadů fotografii na památku. Zkrátka to bylo příjemně a především hodnotně strávené odpoledne, na které budeme rádi vzpomínat.

Erik Zabrucký, 3. B

Otázky Václava Moravce

Fokus Václava Moravce 

Václav Moravec