Blues a rock 1969–1989
20. 6. 2019 Článek publikován 20. 6. 2019 | 2 přiložené soubory Článek obsahuje 2 přiložené soubory
Pořad z cyklu programů k roku české státnosti proběhne v sále kulturního zařízení v pátek 23. června 2018 od 11.30 do 13.15 hodin.
Cena vstupného je 80 Kč, při vstupu budete vybaveni páskou – vstupenkou na páteční a sobotní program festivalu Valašský špalíček!
V pořadu k 50. výročí vzniku rockové skupiny The Plastic People of the Universe budou uvedeny dva důležité obrazové dokumenty, každý z nich má 25–30 minut. Záznam koncertu v Bratislavě, který se konal 17. listopadu 1999 (k 10. výročí Sametové revoluce), zachycuje soubor v jeho nejvýznamnějším složení, ještě se zpěvákem, baskytaristou a autorem zcela autentické hudby Milanem Hlavsou.
Dokument režiséra Břetislava Rychlíka Co znamenalo vésti koně vznikl u příležitosti uvedení koncertního programu Plastic People Co znamená vésti koně s Filharmonií Brno. Je to jeden z nejambicióznějších pořadů skupiny, vznikl roku 1981, v době největšího politického pronásledování a má vskutku pohnutou historii. Plastic People se tehdy ve své tvorbě velmi přiblížili vážné hudbě.
Je potěšitelné i kuriózní, že kapela, která svým postojem i zaujetím progresivními hudebními směry podstatně ovlivnila kulturní a politické dějiny Československa ve druhé polovině 20. století, stále hraje, a to nikoliv jako celebrity na velkých stadionech jednou za uherský rok, nýbrž prakticky týden co týden, kdykoliv a kdekoliv, bez touhy po slávě slávy a humbuku, který popularita přináší. Neřeší, jak moc jsou oblíbení nebo co je zrovna vhodné, prostě se jen věnují hudbě, protože to celoživotně považují za správné.
Průvodní slovo k pořadu, který je zařazen do cyklu programů k roku české státnosti, zpracoval a filmové dokumenty uvede Jaroslav Riedel, publicista a badatel, který se historii českého undergroundu v širokých souvislostech věnuje několik desetiletí.
Jaroslav Riedel
Publikuje v hudebních časopisech, denním tisku a podobně, odvysílal asi 900 autorských rozhlasových pořadů. Napsal knižní rozhovor s legendou české hudební publicistiky Jiřím Černým Kritik bez konzervatoře (2006). Přeložil knihu americké básnířky a zpěvačky Patti Smithové Just Kids – Jsou to jen děti (2011), jako překladatel a autor rekapitulačního rozhovoru se podílel na knize kanadského spisovatele, překladatele a hudebníka Paula Wilsona Bohemian Rhapsodies (2011). Jako editor sestavil několik knih, především sbírek písňových textů, připravil kolem stovky kompaktních disků s archivními nahrávkami z oblasti rocku, folku, folkloru a jazzu – např. Jarmily Šulákové, Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů, jazzmanů Karla Velebného, Laca Decziho, řady alternativních skupin 80. let, atd. Asi třicet let se soustavně zabývá českým undergroundem 70. a 80. let. Připravil k vydání na CD komplet nahrávek Plastic People, knihu písňových textů skupiny (tři vydání, včetně anglické verze), napsal obsáhlou knihu Plastic People a český underground (2016).
Karel Prokeš