Původně jsem chtěl napsat povídání kratičké, ale nepovedlo se. Takže je dlouhé, jen pro milovníky krásné literatury :-)

Náboj je matematická soutěž pětičlenných týmů, které 120 minut řeší další a další úlohy;  kdo vyřeší nejvíc, vyhraje. Toto probíhá ve všech zúčastněných státech současně - tak tomu aspoň bylo, dokud se soutěž konala jen na Slovensku a v Česku, později "jen" ve střední Evropě. Dnes, kdy se soutěže účastní studenti z rozdílných časových pásem, už tato informace asi není úplně pravdivá...

Vzhledem ke svému logu (viz obrázky) by se soutěž měla jmenovat spíše Projektil či Střela - ale tuto neznalost organizátorům promíjím, ani matematici nemohou vědět všechno...

Do zcela nedávna jsem tušil, že soutěž Náboj není žádné batole. Ale že se poprvé konala už v roce 1998, a to ve slovenské Bratislavě, mě zcela nedávno dost překvapilo. Soutěž tedy asi vznikla na Slovensku, ale podobně jako neblahé paměti covid se rozšířila do okolních zemí, na rozdíl od covidu je ovšem tato skutečnost veskrze kladná.

Naše škola se Náboje poprvé zúčastnila dle bájného vyprávění starců (a hlavně docela dobrého archivu na stránkách soutěže) už v roce 2006, to se ještě pořádala pouze v Praze a měla jen jedinou kategorii - všichni studenti.

Na jaře 2011 přibylo rozdělení na kategorie Junior a Senior a také jsme poprvé nejeli až do Prahy, ale jen do Opavy.

Covid způsobil, že soutěž se nějaký čas konala jen on-line a bez naší účasti. Loni už běželo vše zase normálně - ale až letos jsme se opět zúčastnili i my.

Takže v pátek 19. 4. 2024 se na autobusáku ve Valmezu ve studeném ránu scházím s Adamem Ježákem z 1. A a Tobiášem Zgabajem z 1. B a doufám, že v Krhové do autobusu přistoupí ještě Renča Danišová, Honza Novotný a Víťa Zetek, všichni z 3. E - a samozřejmě nepostradatelná kolegyně paní Irenka Kutačová.

Už ráno ve Valašském Meziříčí mi zpestří hodně zvláštní příhoda - náhoda - od sousedního, "rožnovského" autobusu na mě kdosi intenzívně mává.

Je to paní Mgr. Hana Vémolová. To právě ona v roce 2005, když ještě chodila k nám do školy a vyhrála krajské kolo kategorie B matematické olympiády, přinesla informaci, že existuje jakási zajímavá soutěž Náboj - a jestli bychom se jí tedy nemohli zúčastnit? - to ona vše způsobila!

A právě s touto paní (dnes cca pětatřicetiletou) se setkám zrovna v okamžiku, kdy vyjíždíme se studenty (dnes cca patnáctiletými) na Náboj! No není to PECKA??

Další zvláštní náhoda (ač s matematikou vůbec nesouvisející) přijde v Novém Jičíně, kde přestupujeme na autobus do Opavy.

Řidič "opavského" busu je už fakt starý stréc, jasný důchodce. Ale když mně bylo pět, bydlel v sousedním domku, jemu bylo zhruba 10 až 12 a naučil mě tenkrát jezdit na kole!!! On mě naučil něco, co já teď používám denně po celý dosavadní život.  No nebyl to od něj neskutečný pedagogický úspěch? A není prapodivné, že jej zrovna dnes potkávám??  Divný, zvláštní to dnes den, zdá se...

Je nevlídno a hodně chladno a Adam s Honzou po nedávných onemocněních kašlou jako tuberáci. V Opavě ještě mládež zatáhnu k miniatuře planety Země - součásti pozoruhodného modelu sluneční soustavy, který v Opavě existuje. Pak už ale rádi zalezeme do tepla objektu Slezské univerzity, kde soutěž proběhne.

My dozoři zanecháme mládež v teple a dvě hodiny jaksi vyplníme, cukráren mají v Opavě naštěstí hodně. Patnáct minut před koncem jsme opět zpět, Honza zrovna pádí ke komisi se snad (?) vyřešenou úlohou.

Půl druhé, konec. Protože mlaďoši sdělují, že se průběžně pohybovali na cca pátém místě (ač pak asi poklesli), na vyhlášení výsledků opravdu čekáme, jinak bychom už zmizeli. Medailoví sice nejsme - ale předsedkyně organizátorů mi na moji prosbu prozradí, že jsme desátí z asi jednatřiceti? To jen tady v Opavě - ale v rámci celého Česka by to mohlo být podobné - a to by vůbec nebylo špatné!, být v první třetině by bylo slušné, říkal jsem už předem na základě svých historických zkušeností...

Dojedeme domů, marodům přeji úspěšné uzdravení.

Večer mě překvapí mailík té předsedkyně - děkuje, že jsme letos zase po letech přijeli a blahopřeje našim studentům k velmi slušnému úspěchu - jsme v Česku 31. ze 147 škol, které se zaregistrovaly... 

Proč ta přízeň a vstřícnost zrovna k nám? Inu - paní předsedkyně RNDr. Jiřina Jahnová, PhD. u nás v roce 2005, to ještě pod dívčím jménem Jiřina Vodová, maturovala - a "matika" jí šla fakt hodně dobře :-)  Dnes je z ní vyučující a vědecká pracovnice Slezské univerzity a dávný pedagog je (jsem) spokojen :-).

Shrňme, jak jsme letos dopadli:

V Česku 31. z registrovaných 147, soutěžících 145 družstev - velmi slušné. Takže ne první třetina - dokonce první čtvrtina!

V mezinárodním srovnání (13 zúčastněných zemí) jsme 148. ze 644 týmů, mezi nimiž bylo i šest íránských!! (Ty jsme porazili :-) )

Náboj 2024 byla docela vydařená akce, i přes nevlídné počasí a nedobrý zdravotní stav Adama a Honzy. 
Doprovod a spisatel doufá, že to v příštích letech "zopákneme"! :-) Bylo by škoda, kdyby ne.

Povzpomínal a sepsal Pavel Novosád