{
Soutěž programátorů se koná již od věků, kdy dnešní borci ještě po světě nepobíhali (natož pak aby po něm třeba házeli diskem) a jejich rodiče se v nejlepším případě teprve nesměle seznamovali, spíše ani to ještě zdaleka ne.

Programovalo se v oněch dřevních časech v jazyce Turbopascal, na který autor tohoto spisku vzpomíná se slzou v oku a tu slzu stírá starým papírem z tiskárny, takovým tím, co měl kulaté dírky na bocích, někde v muzeu ho možná ještě najdete... (papír tedy!, ne pisatele, ten (zatím) stále ještě belhá po světě...).

Věky přešly, ale soutěž stále žije, její okresní kolo na Vsetíně stále spolupořádá a sólohodnotí dnes už bělovlasý profesor Pavel Hrnčiřík. Naše soutěžící na ni už po mnoho let vybírá a na Vsetín s nimi jezdí všem známý pan profesor Ludvíček (který sice má v občance vytištěno i příjmení Indrák, ale obávám se, že to ne každý ví...).

Stalo se roku tohoto, že prof. L. jet nemohl! Byv vyzván, jel jsem tedy s programátory já, ač věda, že do stejné řeky už nevstoupím.

P. Hrnčiřík nás uvítal, soutěžícím rozdal úkoly - a pedagogický doprovod vyzval, aby(chom) zmizel(i) do města (dá-li se tak tedy Vsetín označit) a nepřekážel(i). Opravil jsem tedy v tom, ehm, městě nějaké písemky, a když jsem se vrátil na místo činu-soutěže, čas pomalu dovyprchával.

Pan Hrnčiřík pak vše jako obvykle bleskově vyhodnotil. Závidím mu tohle umění! - takhle umět známkovat písemky, nevěděl bych, co s volným časem... Nedopadli jsme vůbec špatně - vlastně jsme (ve čtyřech) obsadili první čtyři místa - jen se nám tam vklínil jediný soupeř. Ale byl to sympaťák a jmenoval se, věřte nevěřte, Lukáš (Lucas?) Gager, no tak mu to teď teda promíjíme :-)

Ani to ale nemělo vliv na fakt, že moc dobře dopadl náš Vojta Křižan! Na přiložené fotce s diplomem sice své umístění cudně zakrývá - buď je ze skromnosti nechce přiznat, nebo se naopak chlubí vyhranou cenou... Ale má to marné, já ho "prásknu" - vyhrál! A pojede do krajského kola soutěže, kde (doufejme) dopadne podobně :-).

Vracejíce se všichni spokojeně do Valmezu, poslouchali jsme jen (a s námi celý autobus) živou diskusi Vojty s jeho "protivníkem" Lukášem G. Mluvili velmi zapáleně jakýmsi (mně) neznámým jazykem na (mně) neznámé téma, troufám si jen odhadnout, že šlo nejspíš o programování, a to zcela výhradně. (Autobus v každém případě setrval v nábožném tichu i poté, co Lukáš G. v Jablůnce vystoupil, až do Valmezu :-) ).

S radostí povzpomínal a sepsal
P. Novosád

Console.ReadKey();
}