Sešli jsme se ráno 2. 9. 2021 v 8:10 hod. na vlakovém nádraží. Po přepočítání jsme vyrazili na vlak. Málem jsme nasedli do vlaku směr Rožnov, ale nakonec vše dobře dopadlo a vyrazili jsme směr Vsetín. Na Vsetíně jsme měli cca 50 minut volna a tak jsme vyrazili do nákupního centra. V tu chvíli šlo poznat, že holky míří směr oblečení a kluci směr jídlo. Budete se divit, ale už tohle nás začalo stmelovat. Po prohlídce nákupního centra jsme se sešli na autobusovém nádraží a vyjeli směr ubytování. Zhruba za deset minut jsme byli v Semetíně, odkud to bylo pouhých 500 metrů na Hájenku. Na Hájence jsme se seznámili se super instruktorkami Verčou a Zuzkou. Zahráli jsme si první hru, při které nás trochu vyděsila představa, že na celý pobyt je jen jeden toaleťák, ale vzápětí jsme se dozvěděli, že to tak není. Dále jsme formou hry sepsali pravidla pro dobrou třídu, kde se ujal nápad zasadit jabloň a pak si z jablek udělat mošt na maturitu (za to děkuji našemu místopředsedovi). Pak následoval oběd a odpolední klid, samozřejmě jsme si rozdělili pokoje. Po výborném obědě a odpoledním klidu jsme se vydali do lesa, kde jsme si zahráli hry. Poté jsme se vydali na Hájenku, kde jsme měli svačinu. Jelikož na hájence nebyl signál a my jsme měli za úkol napsat dopis našemu budoucímu já v SMS podobě, tak nás to trošku rozhodilo, ale my jsme si s tím poradili i přesto, že jsme měli omezený počet znaků a museli jsme dosáhnout co nejvyššího počtu bodů. Po napsání zprávy jsme ji museli poslat, a to nebylo jen tak…běhali jsme na místo, kde byl signál silnější a po písmenku jsme ji přepisovali. V průběhu se nám párkrát změnil tarif, ale to jsme zvládli. Následoval program, kde nám holky přečetly zamilovaný příběh, a my jsme rozhodovali, který člověk se zachoval nejlépe a který naopak nejhůře. První jsme to rozhodli každý sám za sebe, ale poté jsme se začali spojovat až jsme se měli dohodnout jako celá třída. Začali jsme projevovat naše politické schopnosti. Kdyby to šlo, tak bychom tam seděli snad i do noci. Přerušila nás večeře, protože jídlo je to hlavní. Po večeři jsme to dořešili a následoval krátký večerní klid a pak opékání. U ohně i mimo něj byla zábava. Bavilo se a zpívalo. Následoval večerní program. Všichni jsme si sedli a vnímali příběh o mexické rodině. Poté jsme potichu odešli do lesa k mexické hranici, kterou jsme měli  přejít. Bohužel se nám to úspěšně nepovedlo…my ji sice přešli, ale ne tak, jak to bylo zamýšleno, což sice není k chlubení, ale alespoň máme na čem pracovat. Dále byla večerka, šlo se spát. Ráno před osmou nás vzbudili a v osm se šlo na snídani. Po snídani jsme měli do devíti čas na sbalení věcí. Když jsme si sbalili, vyrazilo se do lesa. Tenhle program byl skvělý. Dělali jsme zvukovou mapu, hledali jsme strom pro kamaráda a poté, co jsme měli svůj strom, jsme ho objímali. Komu se to povedlo správně měl údajně cítit brnění v prstech. Pak jsme udělali společnou fotku a udělali takový malý okruh po lese. Když jsme byli v hájence, zbývalo už jen pár aktivit. Udělali jsme si svoje baterky, kde nám každý napsal něco hezkého o nás a pak jsme si povídali o tom, jaké to tu bylo, co se nám nejvíc líbilo. Nakonec jsme odhlasovali, kdo bude předseda a místopředseda třídy, a následoval dobrý oběd. Po obědě jsme se vydali na autobus. Na Vsetíně jsme zase čekali na vlak a nakonec už jsme seděli ve vlaku jako jedna třída. Moc jsem si to užila a jsem ráda za náš kolektiv a moc se těším na našich šest let a samozřejmě na závěrečný mošt (to je ale ještě daleko). Ještě jednou chci poděkovat holkám, které připravily super programy.

Můžeme jet zase ?

Štěpánka Hauserová, 1. E