Ráno v 8:10 na vlakovém nádraží natěšeně podupávala třída 1. E. Už za 10 minut jsme se měli vydat na netrpělivě očekávaný školní výlet. Naše úsměvy kryly roušky, když jsme jeli v liduprázdném vlaku.  Avšak naše nadšení skrýt nemohly, ani když jsme jeli v přeplněném autobuse. Po namáhavé cestě, prodírajíce se lesním porostem, jsme dorazili do hotelu Kyčera. 😊 

Sotva jsme se rozhlédli po krásných chatkách, už nás čekal nabitý program. Prvním úkolem bylo napsat o sobě tři pravdivé údaje a jeden nepravdivý.  Ostatní hádali, která z informací je nepravdivá. Celá třída se dobře bavila. Úsměv nám z tváře nespadl ani při rozdělování do týmů – každý si v trávě našel zvíře, které neslo jeho jméno a barvu budoucího týmu. Se jmenovkou na tričku a optimismem v srdci jsme se vydali hledat kompozici na fotku týmu. Dopadlo to lépe, než jsme čekali. Oběd, na který jsme následně šli, byl nečekaně dobrý. Po zaslouženém odpoledním klidu jsme hráli zeměpisnou hru. Potom jsme si v lese pročistili hlavu sbíráním větví na táborák a připojili krátkou (… možná trochu delší) procházku. 

Poté, v podvečer, nás navštívila hygienická maturantská kontrola – adapťák nezrušili, domů nás neposlali, ale odvezli spoustu nasbíraných vzorků. Večer se blížil a táborák taky. Než jsme ho zapálili, měli jsme za úkol vymyslet si pro ostatní vzkaz a zašifrovat ho do korálků. Při ohni pak byla skvělá nálada – zpívalo se, opékaly hřiby a navlékaly se korálky. 

Ráno, cestou na snídani, jsme ještě zívali. Probral nás až úklid v chatkách a balení batohů. Místo rozcvičky jsme skákali přes bažinu a stáli na útesu. Jak moc se už známe, nám ukázala další hra. Každý v týmu dostal otázku typu: „Chtěl bys, aby zmizelo spíše mýdlo nebo dveře?“ a ostatní hádali, co si vybere. Dopoledne rychle ubíhalo k obědu – olizovali jsme se až za ušima. Následovalo psaní dopisů sobě do budoucnosti za šest let. Zasněné myšlenky o budoucnosti vystřídaly myšlenky o přítomnosti, když jsme přemítali, koho zvolit za předsedu třídy. Čas do odchodu se krátil. Sedli jsme si do kroužku a ještě chvíli si povídali. Pak jsme zvolili předsedu třídy (i zástupce), vyluštili korálky, navrhli 10 pravidel naší třídy a pak už jsme šli cestou necestou rovnou k autobusu a k domovům. Mohli bychom na adapťák i příští září?

Gabriela Konvičná a Marie Machalová, 1. E