Okresní kolo Chemické olympiády kategorie D – 56. ročník
7. 3. 2020 Článek publikován 7. 3. 2020
I v letošním roce připravili výzkumníci a akademici Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně vědecký festival. Podělili se s badatelskou láskou a posunuli hranice popularizace vědy zase o kousek dál.
Jednodenní vědecký festival se konal 25. února a naši studenti semináře chemie tam nemohli chybět. Pro studenty a veřejnost bylo připraveno 17 workshopů z 6 vědeckých okruhů. Studenti se zaregistrovali na 4 dopolední workshopy – Brouci na talíři, Supr-chemie, Věda skrytá v botě a 3D bio tisk. A co vše zažili?
První zastávka nás čekala na Ústavu analýzy a chemie potravin, kde nás Ing. et Ing. Anna Adámková, Ph.D. zasvětila do problematiky využití hmyzu jako složky potravy pro člověka. Studenti se dozvěděli o pozitivech a negativech jedlého hmyzu i o jeho nutričních hodnotách. A jak hmyz chutná? To jsme také vyzkoušeli. Na jídelníčku byli pražení mouční červi a cvrčci, ovocný salát s hmyzem a hmyz s omáčkami rozličných chutí. No prostě báječné pochoutky… nicméně mám pocit, že většina studentů si degustaci opravdu vychutnala. Drážděny nebyly jenom chuťové pohárky, ale při odhalování vůní a pachů potravin jsme zaměstnali také čichový epitel a elektronický nos.
Jako chemici jsme nemohli odolat workshopu Supr-chemie, kterým nás provedl Ing. Michal Rouchal, Ph.D. Poutavým vyprávěním o nekovalentních vazebných interakcích jsme byli vtaženi do problematiky, kterou se zabývá supramolekulární chemie. Hned v úvodu jsme byli ujištěni, že systémy, ve kterých se setkáváme s nekovalentními interakcemi, známe. A opravdu tomu tak bylo. Stačilo zmínit pouze molekulu DNA a začali jsme mít malinko jasno. Začali jsme se dozvídat spoustu zajímavých a nových informací o supramolekulární chemii, která se zabývá systémy složenými ze dvou a více molekul vzájemně se přitahujícími právě prostřednictvím nekovalentních interakcí.
Už jste slyšeli o chytré botě ze Zlína? Takové, která vás dělá lepšími a zdravějšími chodci i běžci? Co ji dělá tak moudrou, je zejména její stélka. Ta umí interaktivně a bezdrátově sbírat a zpracovávat data o lehkosti a ergonomii vašich kroků. Tak my o ní už víme. Zajímavé informace nám předali pracovníci z Centra polymerních systémů. Výzkumná skupina se soustředí zejména na výzkum senzorických materiálových elementů pro hybridní a tzv. programovatelné materiály, které dokáží své vlastnosti předem naprogramovaným způsobem měnit v závislosti na vnějším podnětu.
Naše cesta byla ukončena na Ústavu fyziky a materiálového inženýrství, kde jsme vyslechli přednášku doc. Mgr. Aleše Mráčka, Ph.D., Ing. Petra Smolky, Ph.D. a Ing. Antonína Minaříka, Ph.D., kteří se zabývají fyzikálními a fyzikálně-chemickými vlastnostmi polymerů a biopolymerů v pevné i kapalné fázi a přípravou speciálních hydrogelových systémů na bázi hyaluronanu pro tkáňové inženýrství. Studují povrchové vlastnosti, modifikace polymerních materiálů a technologie 3D tisku. Představte si, že z gelové hmoty vytiskneme 3D model ucha, který bude plný pórů. Tento “ušní skelet” pak ponoříme do speciálního roztoku a necháme buňky, ať se v něm zabydlí a rostou, jak umí. A jaké má 3D bio tiskárna nároky na plnivo? To vše jsme se dozvěděli.
Akce „Zažij vědu“ byla opět povedená!
Mgr. Pavel Groh