Soustředění sboru Basové G v Bělotíně proběhlo ve dnech 2. – 4. února 2018, tedy částečně v době pololetních prázdnin. Proto nám ani nevadilo, že cesta do Bělotína byla tentokrát trochu delší a dobrodružnější.

V 11:00 jsme měli sraz na vlakovém nádraží (někteří čekali nešťastnou náhodou na nádraží autobusovém) a odjezd vlaku měl být v 11:21. Paní profesorka se okolo deseti minut po jedenácté rozhodla koupit jízdenky a přitom se také dozvěděla zprávu, že vlak odjíždí v 11:13, a tím pádem nestíháme a musíme běžet na nástupiště. Jen co jsme doběhli, vlak se rozjel, ale bez nás. Nezbývalo nic jiného než vlaku zamávat a počkat na další,  a to v čekárně na nádraží. A tak jsme čekali další hodinu. Někteří si šli něco koupit do Kauflandu, někteří šli na kávu a zbývající zůstali v čekárně, skládali puzzle a hlídali věci ostatním. Nastal čas odjezdu a my všichni se odebrali na nástupiště. Vlak jsme v klidu stihli a šinuli si to směrem na Hranice na Moravě, kde jsme měli přestoupit.

Ovšem jeden náš šikovný zpěvák zjistil, že kdybychom opravdu dojeli do oněch Hranic, museli bychom čekat několik dalších minut na přestup, což by nás dost zdrželo. A tak jsme raději vystoupili už v Miloticích a odtud šli na autobusovou zastávku. Když jsme došli na zastávku, zjistili jsme, že to asi není úplně ta zastávka, ze které má jet náš autobus, a proto jsme se několik dalších minut proplétali napříč touto malou vesnicí. Po cestě si paní profesorka stihla udělat několik fotek, a než jsme se nadáli, seděli jsme v autobuse a čekali, až dojedeme do našeho vysněného Bělotína. Za chvilku jsme byli na zastávce, a to sice na úplně opačné straně Bělotína, než jsme měli v plánu, ale co se dalo dělat. Aspoň že vesnice se shodovala. Nezbývalo už nic jiného, než se vydat na další hezkou procházku, tentokrát napříč Bělotínem.

Když jsme dorazili na místo, mohlo následovat „ubytování“ a konečně i oběd. Po něm následovala hlasová rozcvička a zkouška našeho sboru. Po skončení celé zkoušky se většina lidí odebrala do kuchyňky a tam se vrhla do přípravy svých dobrot k večeři. Při večeři jsme ještě byli nabuzeni písničkami, takže si někteří z nás do pozdního večera pobrukovali různé melodie a úryvky skladeb. Po večeři šli všichni na kutě, ale většina zpěváků si ještě povídala. V sobotu ráno jsme měli od 9:00 zkoušku, po zkoušce oběd a po obědě dorazila do Bělotina další část sboru včetně naší hlasové poradkyně Zuzky Krchákové. Po pauze, focení a odpolední zkoušce opět večeře a po večeři už se někteří začali balit. Večer byl klidný a upovídaný a ráno v neděli si teprve většina začala uklízet své i sborové věci, pak nastal čas na poslední zkoušku, oběd a huráááá domů! Někteří se vraceli zpět vlakem, jiní autem, ale hlavně, že všichni dorazili ve zdraví domů a soustředění si užili.

Marie Hnilicová a Marie Křístková, 1. E