Již v rychlíku Portáš jsme hodili za záda stres a nasadili úsměvy, které nás provázely po celý zbytek výletu. Po příjezdu jsme si velké těžké batohy nechali na nádraží v úschovně a svěží vyrazili k dómu sv. Václava, kde na nás již čekal průvodce. S ním jsme za necelé dvě hodiny obešli obě olomoucká náměstí, prohlédli jsme si krásné kašny a radnici, navštívili kostel sv. Michaela s malým sklepením a v 15 hodin už jsme se vraceli na nádraží pro batohy. Po nástupu na autobus č. 11, následovala konečná stanice a zdlouhavý výstup do kopce k areálu Pod Věží, kde jsme byli ubytovaní. Noc jsme měli přečkat v chatkách, kam se vlezly 4 osoby. Než jsme si vybalili, už tu byla večeře – boloňské špagety s kuřecím masem. Po večeři jsme hráli fotbal, vyvolávku a mnoho jiných společenských her. Večer jsme měli ukončit opékáním špekáčků a v 11 hodin ulehnout do postele, ale čekalo nás milé překvapení – noční návštěva Fortu Radíkov. Celou prohlídku jsme absolvovali jen se svíčkami a spousta děvčat s velkým strachem. Okolo půlnoci jsme po hygieně opravdu ulehli do postelí (a další 3 hodiny si povídali, což však profesoři do této chvíle nevěděli).

V 7 hodin ráno byla už celá 1. E na nohou a těšila se na snídani. Dostali jsme rohlíky a talíř se šunkou, máslem, medem a marmeládou. Po snídani profesoři předali vyklizené chatky a autobusem č. 11 jsme opět dorazili na nádraží, kde jsme si nechali batohy. Asi 20 minut cesty pěšky od nádraží ležela Pevnost poznání, kde na nás již čekal program ,,Světlo a tma”. V jedné části jsme malovali pomocí světla a v druhé jsme zkoumali, co vlastně světlo je. Představili nám spektra světla, jeho šíření nebo například polarizační filtr. Po dvou hodinách náročného programu jsme se vydali opět směrem k nádraží. Cestou jsme se stavili v obchodu pro pití a nanuky, čímž jsme byli připraveni k odjezdu. Pár minut po druhé hodině vyrazil vlak směr Valašské Meziříčí. Ve 3 hodiny a 22 minut jsme vystoupili z vlaku a pomalu nám docházelo, že dva skvěle prožité dny se pomalu blíží ke konci.

Tímto bych také rád poděkoval paní Kopřivové, panu Novosádovi a paní Kutačové za skvělý program, technické zajištění a hlavně za příjemnou společnost po oba dny.

Jan Těžký, 1. E