Psalo se úterý 11. 10. 2022, když pro nás po páté vyučovací hodině přijel autobus s účelem nás odvézt na Vsetín do třídičky odpadů. Cesta byla napínavá, ale po necelé půlhodině netrpělivého vrtění na starých autobusových sedačkách jsme dorazili na místo. Jakmile jsme vystoupili z autobusu, už na nás čekala uvítací četa, respektive pán, který nás měl informovat o třídění odpadu a o bezpečnosti třídičky. Po krátké přednášce nám byly rozdány slušivé oranžové vesty a mohli jsme vyrazit mezi hory slisovaných kostek odpadu.

Náš průvodce odpadem s námi nejprve zamířil do obrovské haly, kam se sváží všechen komunální odpad a dále jej odsud nakládají na auta tzv. „norou“, což je jáma, do které najede auto, odpad je tak v úrovni nákladní plochy vozidla a lépe se pak nakládá. Taková navezená hromada může vážit okolo 40 tun, což je pro představu také váha asi 10 slonů indických nebo 2 milionů myší domácích.

Dále jsme se přesunuli k již zmiňované třídičce. Všechen tříděný odpad se zde přepravuje po pásu. Na začátku tohoto cyklu stojí dva pracovníci s ostrými vidlemi, kteří trhají pytle s odpadky a nakládají je na pás, následně vyhozené předměty putují do třídičky, kde jej jiní pracovníci pilně třídí. Zbylé odpadky se přemístí do lisu, kde se z nich stávají slisované kostky. Po prohlédnutí tohoto místa mi došlo, kam se poděly všechny moje ideály, byly protříděny, slisovány do kostek a rozeslány do spaloven. 

Tříděný je ale také elektroodpad, mezi kterým často najdou zaměstnanci nádherné historické kousky (jako např. staré televizory, autíčka apod.), ale kromě dobových artefaktů zde můžeme zahlédnout například vlajku Sovětského svazu anebo nadživotní obraz Lenina.

Všichni jsme si exkurzi opravdu užili a myslím si, že jsme se také mnohé dozvěděli o zpracování odpadu a uvědomili si, že odpad je problémem každého z nás. Jediné, co bych možná vytkla je, že hned na úvod jsme vlastně odpad vytvořili, jelikož vesty, které jsme museli celou dobu nosit, byly zabaleny jednotlivě v plastu. Uvědomuji si také, že v posledních letech jsme kvůli hygienickým opatřením slevili z ekologie a máme pořád rezervy nejen v třídění a recyklaci, ale v celkovém přístupu k přírodě. 

 

Sabina Vaculová, 2. E

 

Něco málo čísel z exkurze

Měsíčně: 

Komunál = 1000–1800 cca 1500 tun 

Papír = 500 tun 

Odpadu jako např. skříň, nábytek ze sklepa atd. = 800 tun 

Komunál + Papír + „nábytek“ = cca 2 800 tun odpadu měsíčně 

Ročně (×12): 

2800 × 12 = cca 33 600 tun odpadu ročně 

Nákladní auto uveze cca 12 tun odpadu, což by znamenalo, že by se jedno auto muselo měsíčně otočit 233,33krát a ročně 2 800krát.

Pro srovnání:

Plejtvák obrovský má hmotnost cca 190 tun. 

Odpad za měsíc je jako cca 15 plejtváků obrovských. 

Za rok by to činilo cca 177 plejtváků obrovských. 

 

Justýna Zátopková, 2. E

 

Následuje pár veršů a rýmů

Autobusem si to na Bobrky míříme, k třídičce hlavami vzhlížíme.  

Úvod dostali jsme rychle, teď v oranžových vestách kujeme své pikle.  

Kam papír či plast patří, známe, tak vrhneme se o kousek dále.  

Jak se odpad sváží, do kostek se dává, nebo se dále zpracovává.  

Není tam vůně rajské zahrady, avšak třídička má své klady.  

Ke gymplu se blížíme a jak nakládat s odpadem, už víme.  

 

Apolena Kovářová, 2. E

 

Výuka dříve skončila, kola autobusu se roztočila.

Na cestu bez potíží 2. E už vyjíždí.

Do Bobrk jsme dojeli, z autobusu vysedli.

Než jsme se rozkoukali, jako správní popeláři jsme vypadali.

Na sobě vesty oranžové, vstříc jsme odpadu šli.

Ovšem TS Vsetín není zrovna místo voňavé, nosy nám malém umřely.

Prošli jsme se po areálu, spoustu odpadu viděli.

Obdivovali jsme pár zaměstnanců, kteří v takových podmínkách pracovali.

Tato zajímavá zkušenost nám oči otevřela, teď už budeme odpad jistě svědomitě třídit.

A také nám ukázala, kde opravdu nechceme skončit.

 

Renáta Danišová, 2. E

 

V pondělí bus před gymplem stojí, 2. E se v šatně strojí.

Směr Vsetín s panem Svobodou, třídičku odpadů dnes dobudou.

Na Bobrkách cíl již vidí, zaměstnancům nezávidí.

V oranžových vestách svítí, třídičku již z dálky cítí.

Poznali cestu odpadu i jeho negativního dopadu.

Co odnesli, ptáte se? Správný přístup ten přece!

PS: Větší chuť do učení teď mají, neboť sny o třídičce se jim zdají.

 

Eliška Příleská, 2. E

 

Dojeli jsme na Bobrky,​

Všichni natažené krky.​

Jak se vlastně třídí?​

No to všechno lidi.​

Přijede vůz s odpadem,​

no a my hned třídit jdem.​

Plasty, papír nebo sklo?​

Všechno je to jenom zlo.

 

Lenka Bortlová, 2. E

 

A na závěr sbírka tanka a haiku

Nevyhazujme

Komunistické vlajky

Spolu s elektrem

 

Nezapomeňme

Dva tisíce třicet tři

Skládky se zavřou

Do té doby nechceme

Používat komunál

 

Bylo to super

Sice to dost smrdělo

Ale už víme

Že někteří ze třídy

Mají „zářnou“ budoucnost*

 

Samozřejmě jsme

Cestou třikrát tleskali

A napadlo nás

Že ŘSD mělo být

Trošku odhodlanější* 

 

*a ne „Musíme to opravit“

 

Jan Novotný, 2. E