Náš výlet do Olomouce začal zpožděním vlaku o 15 minut, ale cesta uběhla rychle, protože jsme hráli společenské hry. V Olomouci jsme byli v katedrále svatého Václava, Arcibiskupském paláci, na vyhlídce z věže chrámu svatého Mořice i na Univerzitě Palackého. Prohlédli jsme si nejznámější památku Olomouce sloup Nejsvětější trojice a zrelaxovali jsme v olomouckém rozáriu. Cestou do kempu v Litovli jsme jeli v rozpáleném autobuse. Před večeří jsme se šli vykoupat na koupaliště a večer jsme si ještě společně zazpívali u táboráku, kde nás pan učitel Husák doprovázel na kytaru a Franta na cajón. Po Vojtově výkřiku, že jsou v kempu krysy, jsme nemohli usnout. (Pozn.: Pedagogický dozor vyhodnotil, že šlo nejspíše o ježka.) Druhý den jsme zahájili pochodem Litovelským Pomoravím směr Mladeč. Užívali jsme si chládek lužních lesů, hledali bobří ohryzy a ti šťastnější z nás viděli i ledňáčky. Po prohlídce Mladečských jeskyní, plných krasových jevů a nalezišť kostí pravěkých lidí a tehdejší fauny, jsme prošli i okolí jeskyní, přírodní památku Třesín. Viděli jsme zříceninu Rytířskou síň a neúspěšně jsme se pokusili projít asi padesátimetrovou jeskyní Podkova. Zpátky v Olomouci nás čekal už jen workshop na výstavě Kriticky ohrožené jevy českých nářečí. (Pozn.: Paní učitelka Hrubošová dodnes řeší, jestli je pangejt příkop nebo krajnice.) Po něm jsme byli všichni unavení a těšili jsme se na návrat domů.

Vaše 2.E (která tvrdí, že ten text stejně nikdo nečte a všichni si jenom prohlíží fotky) a třídní učitelka Halaštová