15. – 18. 3. 2022 proběhlo ústřední kolo Fyzikální olympiády kategorie A v Plzni. 21. – 22. 3. 2022 se konalo regionální kolo Turnaje mladých fyziků v Opavě. A aby toho nebylo málo, 23. – 25. 3. 2022 se k tomu ještě přidalo ústřední kolo Matematické olympiády kategorie P v Teplicích. Tak jsem zmizel na celé dva týdny, protože každá z těch soutěží mi za to stála.

Soutěžit jsme začali ve středu. První úloha: lom světla. Vypadá to dobře, pokud jsem ovšem omylem nenásobil kosinem tam, kde jsem měl dělit. Druhá úloha je elektrický proud v magnetickém poli. Na konci jsem měl rovnici na celou šířku stránky. Co je tam dál? Ale ne, tepelný motor. Navíc to byl Carnotův cyklus, který na pV diagramu nemá jedinou rovnou čáru. Budu dělat, že jsem tuhle úlohu ani neviděl. Co zbývá? Aha, úloha na studijní text, který jsem tentokrát pro změnu četl. Po obědě následoval kulturní program, totiž že nám organizátoři zařídili exkurzi do pivovaru. Protože vím, na co se chcete zeptat, ano, došlo i na ochutnávky.

Čtvrtek jsme zahájili experimentální úlohou. Dopoledne polovina z nás měřila kyvadla a zapisovala do excelovské tabulky. Do odpoledního bloku jsme se prohodili s druhou skupinou a sledovali jsme přednášky. Ukázka termokamer (ve zdech tu mají docela zásadní díry), propagace vodíkových článků (jsou jako olověné baterie, ale lehčí a mnohem snadněji se rozbijí) a na závěr standardní model částic.

V pátek jsem si z vyhlášení odnesl šesté místo a dvě tašky dárkových a propagačních předmětů. Soutěž skončila, ale moje dobrodružství pokračovalo v Praze, kde jsme dali dohromady tým pro druhou soutěž, Turnaj mladých fyziků, a v průběhu víkendu jsme společně finalizovali svoje výstupy.

S dovolením přeskočím až na pondělní večer, kdy jsme se strategicky přesunuli do Opavy a ubytovali se na internátu. Na turnaji jde o to, jak dobře dokážeme během deseti minut obhájit své řešení. K tomu jsou zapotřebí dva předpoklady – Powerpoint a spánek. Obojí jsme ale nestíhali a přednost dostal Powerpoint.

Ráno jsme se přesunuli do Mendelova gymnázia, které soutěž hostí. Začínali jsme u mikrofonu, což znamená, že jsme měli deset minut na představení řešení úlohy. Dle Murphyho zákona nás oponent vyzval k předvedení úlohy, kterou zpracovával člen, jenž nebyl přímo v soutěžním týmu, a podklady k prezentaci vytvářel – uhodli jste – dnes ve tři hodiny ráno. Bodů jsme nedostali mnoho, ale ještě jsme měli celý zbytek dne na dohánění. A to se taky povedlo, když náš kapitán v odpoledním kole předvedl prezentaci za devět bodů, díky které jsme vyhráli. Po vyhlášení, které téměř okamžitě následovalo, jsme utíkali na vlak. Na jednu noc jsem se stáhl domů, ale zbývala ještě jedna soutěž – Matematická olympiáda v Teplicích.

Moje kategorie, která začíná ve středu, je kategorie P, což z ní zřejmě dělá programátorskou soutěž. Po čtvrteční snídani následovala první část soutěže, kdy jsme dostali čtyři a půl hodiny na řešení tří úloh na papíře. Kvůli obědu jsme se přepravili do školní jídelny s jedinou instrukcí: „Ty stravenky opravdu neztraťte.“. Po obědě, kde jsme měli na výběr dokonce ze tří jídel, jsme byli přesunuti do teplického gymnázia, abychom se seznámili s místní technikou, na které budeme zítra tvořit.

Poslední den soutěže začal vystěhováním z hotelu a přesunutím na gymnázium. Tam jsme pomocí včera získaných dovedností vyrobili po pár stovkách řádků kódu. Po obědě už na programu zbývalo jen vyhlášení. Objevil jsem se mezi úspěšnými řešiteli na dvanáctém místě.

Takže dohromady bych ty dva týdny shrnul jako úspěšné.

Tomáš Čajan, 4. B