Každý určitě zažil ten pocit, kdy si myslí, že udělal špatné rozhodnutí, ale hned poté se dozví, že si ve skutečnosti vybral dobře. No a v této situaci jsem se nacházel právě já. Když jsem se totiž na začátku ledna přihlašoval na letošní Masterclasses z částicové fyziky, doufal jsem, že mi do toho nic nevleze, protože jsem si nebyl úplně jistý, kdy bude lyžák. Opak byl ale pravdou, a pátek 18. 3. kdy se tato akce konala, byl poslední den akce jménem Lyžařský kurz prvních ročníků. Tak jsem se z lyžáku ve čtvrtek večer vytratil, abych stihl ještě něco naspat.

Akce začínala až v 10:00 hod. ráno, takže času bylo dost. Konala se na Univerzitě Palackého v Olomouci. Při vstupu do tak obrovské budovy, kde se všude pohybovali samí vysokoškoláci, jsem se cítil jako v 1. E u nás na gymnáziu. Pomocí plánků na zdech se mi povedlo najít místnost, kde se měla první část programu konat. Místnost byla docela velká, asi tak, že by byla schopna pojmout až 50 studentů. K mému překvapení poté, co na stránkách organizátoři psali, že je kapacita naplněna, přišlo pouze 14 dalších studentů. V jejich řadách pouze jeden z našeho gymnázia, a to Patrik Pecina z 3. A. Po dvou asi hodinových přednáškách o částicích a mikrosvětě, se nám dostala půlhodinová pauza na oběd. Poté jsme se přemístili do jiného podlaží zaměřeného konkrétně na experimentální fyziku. Tam jsme dostali asi hodinovou instruktáž do programu Hypatia a jak rozpoznávat rozpady částic.

Následovala opravdu praktická část, kde každému z nás bylo přiřazeno padesát reálných situací z experimentu ATLAS. Na to jsme měli zhruba 90 minut, protože naše výsledky jsme museli nahrát na stránky CERNu, kde se poté všechny zprůměrovaly. Nebyli jsme na to totiž úplně tak sami. Mezitím co jsme pracovali my, nelenili ani studenti v Ankaře, Louisianě, Riu de Janeiru nebo Granadě. Od 16:00 hod. byl totiž vymezený čas do 17:00 hod., kdy jsme se s ostatními skupinami spojili a diskutovali ohledně našich výsledků a mikrosvětě obecně. Po rozloučení s organizátory z CERNu jsme dostali diplomy jako důkaz naší účasti. A akce byla u konce.

Po dnech nejistoty na lyžáku můžu s klidným srdcem říct, že se rozhodně jednalo o jedno z lepších rozhodnutí, které jsem udělal. Rozhodně bych doporučil každému, koho to alespoň trochu zajímá nebo by se chtěl o tématu více dovědět. Doufám, že příští rok bude ze strany našeho gymnázia větší účast.        

Pavel Kučera, 3. E