Jak to všechno začalo?

Ačkoliv gymnázium s vyučovacím jazykem slovanským zahájilo svou činnost  roku 1871 a je tedy čtvrtým nejstarším českým gymnáziem na Moravě, (o bronzovou příčku nás bohužel připravil o pár měsíců dříve založený český ústav v Přerově), základní kámen budovy byl položen až 29. září 1872. První čtyři roky se učilo provizorně  v pronajatých místnostech soukromých domů v centru města a v budově občanské záložny.

Obec však při zřízení školy slíbila, že „slušnou budovu pro školu s bytem ředitele a se všemi potřebnými místnostmi vystavěti se zavazuje“. Byla tedy vybrána parcela  na Husově ulici, kde musely dosavadní domky, stodoly a zahrady ustoupit projektu nové školní budovy. O návrh a rozpočet byl požádán nadaný meziříčský architekt Antonín Gruška, který vytvořil stavbu obdélníkového půdorysu se dvěma menšími vnitřními dvory ve stylu tehdy oblíbené neorenesance. Tomu odpovídá fasáda s řadami obdélníkových oken lemovaných  jemně zdobenými  římsami i majestátní vstupní prostor s klenbami, sloupy a výrazným  centrálním schodištěm.

Vyjde to? Naštěstí ano.  

Když se začalo stavět,  původní rozpočet stavby neustále narůstal, což způsobovalo městské pokladně nemalé problémy. K financování se využívaly všemožné půjčky a poplatky, výrazně přispívala i zdejší občanská záložna (místní finanční ústav) vedený pozdějším starostou a prvním českým advokátem a poslancem říšské rady ve Vídni  JUDr. Aloisem Mikyškou, který byl velkým propagátorem zřízení českého gymnázia v Meziříčí. (Až půjdete nakupovat do obchodního centra Cimala, vzpomeňte si, že právě tento „Mikyškův dům“ býval reprezentativním starostovým rodinným sídlem.)  Vypadá to, že staveniště školy navštívil v roce 1874 při své poslední cestě na Moravu národem ctěný historik a politik František Palacký, jehož jméno škola poprvé přijala do svého názvu v roce 1936.

Výuka  v nových reprezentativních prostorách byla zahájena v září 1875. Pro studenty i profesory to jistě znamenalo velkou změnu a obrovský krok vpřed. Bylo kde ubytovat ředitele a jeho rodinu, prostorné kabinety poskytovaly dost místa pro vznikající odborné sbírky i učební pomůcky a koneckonců profesoři jistě ocenili i snadnější dozor nad žactvem. Přízemí mohlo být dokonce využito pro nově vzniklou Odbornou škola pro zpracování dřeva, dnešní stavební průmyslovku, která tu sídlila do roku 1929.

Rok po dokončení se začalo stavět i v dříve zmíněném Přerově. A dokonce podle návrhu stejného architekta. Takže s přerovským gymnáziem nás dodnes spojuje nejen přináležitost mezi nejstarší česká gymnázia na Moravě, ale i neorenesanční budova od nadaného, bohužel však předčasně zesnulého Antonína Grušky z našeho města. Jak sami vidíte, velmi podobné pojetí obou budov se dá jen těžko přehlédnout.

A když už jsme u těch významných výročí, v letech 1890 - 1891 zafinancovalo  meziříčské obecní zastupitelstvo založení botanické zahrady, která se stala nejen příjemnou a krásnou odpočinkovou zónou a městským parkem, ale původně sloužila jako prostor  pro „názorné vyučování žáků a k poučení širšího obecenstva v pěstování ovocných stromoví a rostlinstva vůbec….“ V roce 2021 si tedy také krásně vzrostlá Botanika připomíná 130 let od svého vzniku.

Přílohy: Císařsko-královské státní vyšší gymnázium ve Valašském Meziříčí a jeho tehdejší okolí