Pěvecký sbor Basové G zkouší nejenom u nás v hudebně, ale čas od času vyjíždí na víkendová soustředění. Tentokrát jsme se chystali na dva projekty – na říjnový workshop OPAVA CANTAT 2019 a na listopadové oslavy 30. výročí Sametové revoluce, kde zazpíváme rockové oratorium Eversmiling Liberty.

Čas v Bělotíně nám rychle utíkal, protože v přestávkách mezi zpěvem a po večerech jsme při hrách, povídání a neformálním muzicírování stmelovali náš různorodý kolektiv, který zahrnuje jak studenty gymnázia a jiných středních škol našeho regionu, tak vysokoškoláky a nováčky různého věku. Někteří muzicírovali s kytarou v ruce či u klavíru, jiní ve skupinkách kuchtili něco dobrého v kuchyňce, další probírali školu či vymýšleli hru nebo jinou zábavu. Procházka do obchodu, do přírody, běh v atletickém oválu na hřišti, a mezi jiným vznikla i pozoruhodná úvaha, kterou si přečtete níže.

PhDr. Jana Krcháková, sbormistr

Sborové Soustředění v Bělotíně

V pátek čtvrtého října se naše sborové uskupení Basové G vydalo opět na soustředění za zpěvem, zábavou a poznáním. Díky velkému obsazení z řad hlavně nově začínajících jsme poznali mnoho nových tváří a charakterů, tedy tváře neznámé se nám vybarvily a známé zase v dobrém projevily, až jsme se za břicha popadali. Není tedy lepších strávených chvil nebo horších, že? Jsou jen chvíle, ze kterých se náš život skládá a právě někdy i zdánlivě horší může následně vést k lepší a přitom zároveň předcházet ještě mnohem horší…a v tom je to krásné, protože cokoliv člověk dělá, dělá jen ze svého pocitu a nikdy neví, co mu to přinese, nikdo to neví, protože objektivní pravda neexistuje. „Co tím chce asi říct?“ „Chce tím snad říci, že navzdory tomu, že jsem svým pánem, si o svém životě nemohu plně rozhodovat?“ Ano, člověk, i když mu připadá, že dělá věci tak, jak si je svobodně dělat volí, si ve skutečnosti může pouze vybírat z možností, které má a které se mu zjeví, protože o možnostech, které nemá, přece nic neví.

V tomto bodě si můžeme připadat trošku bezmocní, protože si uvědomíme, že se vlastně jen vždy přizpůsobujeme okolnostem, o kterých ani přímo nemůžeme rozhodovat, a že si volíme cesty, o kterých nemůžeme vědět, kam nás zavedou, a tudíž že život tak jak ho známe, může být v okamžiku úplně jiný.

 Po tomto zásadním zjištění nám může najednou vše připadat relativní, pomíjivé, nestálé, a dokonce možná i zbytečné, ale nesmíme nikdy zapomínat na to, že něco přece jen můžeme přímo ovlivnit a nikdo a nic nám v tom nemůže zabránit, a to jsou právě reakce na naše vlastní emoce a právě tím, jak reagujeme, jak přemýšlíme, jak se na věci díváme a co v nich vidíme, právě tím to vše začíná, tím se to vše tvoří. Takže neváhejte a připojte se k nám do našeho sborového uskupení pro více zkušeností a pohledů na svět, budeme se na Vás těšit.

Mikuláš Vašek, 4. A