Zájezd čítal kolem 50 účastníků v čele s paní profesorkou a sbormistryní Janou Krchákovou, paní profesorkou Alžbětou Zetkovou a panem profesorem Lukášem Korábečným, kteří nám naši dlouhou cestu krátili všudypřítomnými historickými okénky, které jsem shledal velice prospěšnými a zajímavými, ježto bez nich bych místy pomalu nevěděl, na co že se to vlastně dívám.

Rád bych podotknul, že se nebudu zaobírati přespříliš chronologickou stavbou, která je již k vidění o pár aktualit nazpět.

Vzhledem k faktu, že jsme strávili v zahraničí pouze devět dní, je neuvěřitelné, kolik zajímavých míst jsme stihli navštívit. Úžasné bylo město Avignon se svými vysokými hradbami a slavným mostem, či Mozartův rodný dům v Salzburgu. Architektonicky dokonalé bylo město Lausanne, nebo jedno z nejstarších římských koloseí ve Veroně. Absolutně nejvíc mě oslnily stavby velkého Gaudího, ale mohl bych jmenovat nespočet dalších krás, katedrál, chrámů, klášterů, hradů, úchvatné přírody …a také našeho autobusu…, který byl jak architektonicky, tak historicky velkým zážitkem, ježto dokázal překvapit. Byl to opravdu zájezd, s jehož organizací by mohla mít problém nejedna cestovní kancelář, a myslím, že paní profesorky a pan profesor odvedli veliký kus práce. Když vezmeme v potaz tohle všechno smíšené s dobrou partou lidí, faktem, že člověk nemusí skoro nic dělat a jen si čistě užívá to, co vidí kolem sebe, a bez přestání se objevuje na nových místech, které přinášejí nové a nové zážitky, tak dostane něco, z čeho se jen těžko navrací zpět domů.

Mikuláš Vašek, 3. A